sobota 2. srpna 2014

Naďa Horáková - Brněnské židovky

Znáte ten pocit, kdy dočtete knihu a i když jste se dozvěděli, jak celý příběh dopadl - stejně toužíte vědět víc? Jak se vyvíjel život dál nejen u hlavních hrdinů, ale také u ostatních neméně zajímavých osob z děje?



U historických románů, které vycházejí podle skutečných událostí je to prostě výhoda. Víme, jak to v historii dopadlo a Naďa Horáková nezapomněla všechno zaznamenat do epilogu na konci knihy. 

1350 : Brnu hrozí pogrom 


Udržení míru mezi křesťany a židy není v morem oslabeném městě Brně vůbec jednoduché. Stačí jen malá záminka a vzniknou rasové nepokoje zaměřené proti židům. Přísežní musí každý sebemenší prohřešek trestat velice přísně a to velice rychle, pro výstrahu ostatním. 


Jenomže prodej dítěte židům, to se hned jen tak vyřešit nedalo. Zvěsti se o tomto hrozném činu dostanou velice rychle mezi lid a jak to bývá, každý kdo to slyšel si při vyprávění někomu jinému něco přimyslí. Některé mnohačetné rodiny se zbavovali svých hladových dětí tím, že je dali v určitém věku do služby. Věděli, že tam o ně bude dobře postaráno a nic jim nebude chybět. Ale co vedlo mladou ženu k tomu, aby dala své vlastní miminko pryč? A proč zrovna k židům? 


„Co to tu vykládáte za nesmysly? Židé to dítě nekoupili. Byli zděšení z toho, co ta žena chce udělat, a všechno řádně oznámili úřadům. Dítě bylo předáno otci. Ta žena bude souzena podle platného brněnského práva. “

„Notáři Jane, jaký trest odpovídá prodeji dítěti Židovi?“ zeptal se rychtář Jakub. „Záleží na tom, jak to pojmeme. Pokud to vezmeme jako nekalý prodej, který navíc nebyl uskutečněný, dostane původce peněžitý trest. Pokud nemá peníze, následuje tělesný trest podle míry zavinění. Pokud to ale vezmeme jako herezi...“



Hodnocení


Ze série Mocní a ubozí markrabství moravského jsem přečetla Ženy na pranýři a Brněnské nevěstky. U Židovky mi schází víc napětí, osud každého se vyřešil hrozně rychle a než jsem se stačila rozkoukat ve jménech osob (kterých už tak bylo na můj vkus hodně), tak se tu objevili další. Kdo je zvyklý číst knihy např. od Vlastimila Vondrušky, nebude mu to vadit. 


Jinak je to jediná výtka, kterou k Židovkám mám. Nejvíc jsem sledovala příběh o chudém Jiskrovi, který v hostincích hraje kostky s pocestnými a obírá je o peníze. Nikdo neví, jaké je jeho pravé jméno a kde vůbec bydlí. O svou manželku a dítě přišel při moru, teda myslel si to. V období, kdy řádil mor byl pryč a když se vrátil, oznámili mu, že umřeli. Co když ale jeho rodina stále žije?


Zaujalo mě, že autorka vychází ze tří kriminálních případů, které se v Brně kolem poloviny 14. století udály. Popsala jsem vám v ději jeden z případů a ty další dva jsou neméně zajímavé. V roce 1350 se trestalo za zločiny tak, jak si v dnešní době nedokážeme ani představit.

2 komentáře:

  1. Už jsem nad ní přemýšlela a chtěla jsem se o ni přihlásit, když ji Moba nabízela na Facebooku, ale měla jsem toho hodně a tak jsem to nechala být. Ale tuhle sérii bych si chtěla přečíst, zajímá mě to. A ano, ty příběhy, u nichž znám konec, jsou svým způsobem velmi přitažlivé - protože ve škole se podrobnosti nikdy nedozvíme. :)

    OdpovědětVymazat